Hrad Český Šternberk – rodové sídlo Šternberků od roku 1241 až dodnes

půldenní výlet pěšky nebo na kole přes vyhlídkovou cestu s altánkem v lesích, kolem pravěkého lomu Bílého kamene, přes tajemné památné studánky a kameny opředené pověstmi o sv. Prokopovi a čertovi

Související památky

Od Sázavského kláštera vás do Českého Šternberka, mohutného hradu na skalnatém ostrohu řeky Sázavy, založeného panem Zdislavem ze Šternberka ve 13. století s bohatě zdobenými interiéry ze 17. století vybavenými rodovými sbírkami, povedou značené turistické cesty i neznačené odbočky k prozkoumání zajímavých míst v okolní krajině.

Více o hradu najdete na webových stránkách www.hradceskysternberk.cz

Popis cesty a zajímavosti:

Od kláštera vyjděte po žluté značce  na vyhlídku s altánkem. Značka vás vede přes most nad řekou Sázavou ke kostelu Opata Prokopa. Příležitostně otevřený kostel Církve československé husitské ve funkcionalisticko-konstruktivistickém duchu byl postavený ve válečných letech 1939–1941. Za kostelem vás značka vede do uličky V Edenu přes železniční trať na lesní pěšinu, kterou budete stoupat na vyhlídku s dřevěným altánkem a s pěknými pohledy na panorama městečka Sázavy. Kousek od altánku narazíte na rozcestník turistických cest.

Od altánku budete pokračovat po zelené značce ke studánce Rakovce. Značka vás vede ulicemi s domky až do krásného lesního svahu nad řekou, kde po asi 150 metrech u lesní pěšiny objevíte prostou kamennou studánku Rakovku. Název získala podle kdysi velkého množství raků žijících v potoce z ní vyvěrajícího. Pár metrů nad studánkou najdete ve svahu zajímavý velký kámen, takzvané Lůžko svatého Prokopa. Do těchto končin prý často sv. Prokop chodíval, aby zde rozjímal a odpočíval. Vypráví se, že kdo na tomto kameni prospí svatoprokopskou noc, nebude mít bolesti v kříži. Až si tady na chvíli odpočinete a osvěžíte se vodou ze studánky, vraťte se po lesní pěšině zase zpátky ke vstupu do lesíka.

Odtud pokračujte vlevo neznačenou polní cestou kolem cvičiště až k silnici směr Bělokozly. Obcházíte stromy obrostlé návrší zvané Bílý Kámen. Jde o někdejší lom, kde se od prehistorických dob až do 20. století těžil  průhledně bílý vápencový kámen. Z něho se již v pravěku vyráběly pověstné sázavské šperky – korálky a náramky – dovážené až do oblastí kolem Baltského moře. Pokud nechcete jít dál po silnici, můžete zvolit neznačenou cestičku na kraji lesa po úpatí Bílého kamene. V místě, kde se lesní pěšina kříží s asfaltovou lesní cestou ale již na silnici vyjděte.

Jdete po silnici mezi lesy po modré značce a blížíte se k vesnicí Bělokozly. Po pravé straně silnice na začátku Bělokozel nad autobusovou zastávkou si všimněte ne příliš udržovaného domu se žlutou fasádou. Jde o někdejší hospůdku, zvanou Trucovna. Podle pověsti si čert, se kterým i tady sv. Prokop oral brázdu, postavil hlavu a nechtěl dál pracovat. A tak Prokop udělal pracovní přestávku, aby se pekelník mohl občerstvit. Projděte vesnicí do osady Čeřenice. Na návsi se sloupkovou kapličkou – zvoničkou se na chvíli odchylte od modře značené cesty.

Vydejte se z návsi doprava po neznačené asfaltové cestě mezi domky ke studánce Habrovce. Asi po 200 metrech budete stát u další památné svatoprokopské studánky Habrovky. V tomto místě prý po jedné únavné cestě sv. Prokop odpočíval a měl žízeň. Svou habrovou hůl proto zabodl do země a vytryskl pramen. Z hole, kterou pak zapíchl opodál do země, vyrostl mohutný habr, který však musel být z bezpečnostních důvodů v roce 1988 skácen. Čeřeničtí ale do jeho kořenů zasadili nový habr, který se má k světu. Pěkné kamenné ostění studánky je ozdobené na plechu malovaným obrázkem, který celý příběh připomíná.

Vraťte se opět na Čeřenickou náves a putujte po modré dál ke Kameni sv. Prokopa. Značka vás po chvíli ze silnice v Čeřenicích svede na lesní pěšinu, kterou budete sestupovat do hlubokého údolí ke Křešickému potoku. Těsně před dřevěnou lávkou přechodu potoka narazíte na nášlapný Kámen sv. Prokopa. Při pozorném pátrání v placatém kameni uvidíte dvě znamení. Jedním je znamení kříže, který v něm podle vyprávění udělal palcem sv. Prokop, druhým jsou důlky od drápů Satana, které do kamene zaťal. Bývaly časy, kdy v době sucha se u tohoto kamene scházeli venkované a modlili se o dar deště. Při tom kámen vodou z potoka omývali a do tří dnů poté na přímluvu sv. Prokopa zapršelo a potoky v okolí se zase naplnily životadárnou vodou. Přejdete potok přes dřevěnou lávku, kde je  rozcestník turistických cest.

U rozcestníku se můžete rozhodnout, zda do Českého Šternberka, cíle své cesty, budete dále pokračovat po modré lesními cestami nebo zvolíte méně náročnou romantickou cestu po zelené turistické značce podél řeky Sázavy.

Po prohlídce hradu pánů ze Šternberka se zdravě unaveni můžete vrátit do Sázavy motorovým vláčkem  železniční dráhou známou jako Posázavský Pacifik.