Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Památková péče
Restaurování
Nástěnné malby v bývalém konventu kláštera
Ačkoliv byl Sázavský klášter záhy po svém barokním rozkvětu na sklonku 18. století zrušen a následně noví světští vlastníci provedli úpravy klášterního obydlí tak, aby budovy a jejich výzdoba co nejméně připomínaly klášter, jisté indicie dávaly tušit, že bohatá klášterní fresková výzdoba z doby kolem roku 1750 a možná i starší by v bývalém obydlí mnichů nemusela býti ztracena...
2007
V roce 2007 provedli restaurátoři Renata a Lubomír Zemanovi sondážní restaurátorský průzkum ve vstupním vestibulu, v křížové chodbě (ambitu) a také v 1. patře bývalého klášterního konventu.
V návštěvníkům přístupném přízemí kláštera až donedávna sterilně bílém bylo provedeno 300 páskových i rozšířených sond. Potvrdily existenci barokních a v menším rozsahu také gotických nástěnných maleb z doby vlády císaře Karla IV. Až pod 11 vrstvami pozdějších jednobarevných světlých výmaleb dvou staletí se na klenbách i stěnách chodby a ambitu skrývá (a nyní už i radostně vykukuje) rozsáhlý cyklus svatoprokopské legendy z doby kolem roku 1750. Z pod světlých přemaleb se v nikách vstupního vestibulu vynořily oduševnělé lidské tváře, obličeje světců. Komu patří krásná ženská tvář u vchodu?, ruka s klíči? Rozluštění tajemství těchto a mnoha dalších poodhalených nástěnných obrazů se zatím příčí i rozbujelé fantazii. Jistotu nemáme. Ta je zatím skryta v budoucnosti, kdy budou odkryty a restaurovány celkové kompozice. Gotické malby na stěně sousedící s gotickým torzem 
s největší pravděpodobností zobrazují evangelijní témata, tak nyní hádáme a uvažujeme, díváme-li se na hlavu muže s římskou přilbicí s pohledem vzhůru. Kromě figurálních motivů se na stěnách objevují latinské nápisy a ornamentální výzdoba.
Objevy ohromují svým rozsahem, barevností a zachovalostí. Zajímavým prvotním zjištěním je také skutečnost, že na výmalbě se bezpochyby podílelo více a kvalitou značně rozdílných umělců.
První patro kláštera (návštěvnické veřejnosti nepřístupné) před zámeckými a zcela novodobými úpravami pro výstavní účely sloužilo převážně jako mnišské cely. Nepřekvapují proto nálezy vápenné malby jen šedé barvy různých odstínů bez jakýchkoliv ozdob, neboť barevná výzdoba by mnichy rušila při osobní modlitbě a rozjímání. Sondy ale místy ukázaly i dochovanou dekorativní klihovou výmalbu různé barevnosti a ornamenty ze zámeckého období 19. století. Byť pouze ve fragmentech, je možné v budoucnosti v některých místnostech tuto výmalbu zrekonstruovat. Sondy však současně ukázaly, že ve většině prostor 1. patra byla ve 20. století zásahy pomocí škrabek a sádrových tmelů historická výzdoba nenávratně vymazána.
2008
Národní památkový ústav se pustil do odkrývání a restaurování fresky prvního klenební pole. Vybráno bylo ve vstupním vestibulu volně přístupného návštěvníkům. Práce prováděli restaurátoři Renata a Luboš Zemanovi od dubna 2008 do listopadu 2008. Po sejmutí vrchních vrstev bylo zřejmé, že barokní freska zůstala zachována pouze z poloviny, druhá část vzala za své nejspíš již v 19. století. Zachovány naopak zůstaly latinské nápisy na obou stěnách pod klenbou. Výjev může znázorňovat "Smrt sv. Prokopa", který odchází na nebesa a andělé mu přinášejí bílé roucho vyprané v Beránkově krvi.
Odborný dohled prováděly dr. Horynová (památkový dozor NPÚ) a dr. Martincová (odborný dohled investora).
2009
Pro odkrývání a restaurování v roce 2009 bylo vybráno klenební pole v jihozápadním rohu ambitu. Zahájení prací ale v krizovém roce zbrzdila finanční nejistota. Dlouho nebylo jasné, zda v roce 2009 restaurátorské práce vůbec budou pokračovat. V červnu středočeský Národní památkový ústav vypisuje sbírku na obnovu svatoprokopských fresek v Sázavském klášteře. V červenci se odhodlává restaurátorské práce zahájit. Bezprostředně po svátku sv. Prokopa se pouštějí Renata a Luboš Zemanovi opět do práce za velkého zájmu návštěvníků. K nim se posléze přidávají i všechna důležitá česká média včetně České televize. Informují o objevech i o právě probíhajících pracech. Na klenebním poli se již zřetelně rýsuje výjev z počátků dějin kláštera "Kníže Břetislav I. obětuje nadační listinu na oltář Panny Marie". Zatím je ale zastřen vápenným šlemem. Malbu ještě čeká časově náročné tmelení a retuše, než se vyjeví v plné kráse. Zájem lidí je velkým povzbuzením pro dokončení restaurování tohoto obrazu a latinských textů pod ním ještě v tomto roce .Projevuje se i přibýváním finančních prostředků ve sbírkové kasičce a na sbírkovém účtě. V prosinci 2009 předávají restaurátoři "dokončenou" fresku investorovi. Prostředky sbírky zatím nemusely být využity.
Práce dozorovaly dr. Horynová z ústředí Národního památkového ústavu a Bc. Hladíková ze středočeského NPÚ
2010
V druhém krizovém roce 2010 se odkrývání a restaurování zabílených fresek přerušilo. Finanční protředky na opravy a obnovy v Sázavském klášteře postačovaly jen na nejnutnější stavební údržbu, odstraňování havarijních stavů (jen některých) a na projekt revitalizace klášterních zahrad a parků. Návštěvníci, poutníci a věrní příznivci kláštera však neochabli . Do sbírky na obnovu fresek v roce 2010 přibylo téměř 65.000 Kč. Vřele děkujeme!
Nedostavěné gotické torzo kostela Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Jednou z nejhodnotnějších a nejohroženějších částí národní kulturní památky Klášter Sázava je majestátní torzo gotického trojlodí chrámu sv. Prokopa, dílo mistrů stavební hutě Matyáše z Arrasu ze 14. století.
Právě sem směřuje od poloviny 90. let 20. století Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech v Praze hlavní pozornost a nemalé finanční prostředky (s podporou Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR), aby se téměř 700 let stará památka zachovala budoucím generacím.
Zásadním problémem stavby je velký úbytek kamenné hmoty rudého pískovce (arkózy). Kámen je totiž velmi málo odolný vůči povětrnostním vlivům a zvláště v důsledku čím dál více znečištěného ovzduší ve 20. století dochází k jeho zrychlené erozi. V kameni vznikají praskliny a trhliny. Voda, která proniká do nitra kamene ho dále drolí, trhá, mizí přirozené pojivo, odpadávají celé povrchové vrstvy kamene a kamenná hmota se tak doslova ztrácí před očima. Hlavním cílem náročných restaurátorských prací je konzervace kamenného zdiva a zvýšení jeho odolnosti vůči agresivnímu ovzduší.
Tolik potřebné záchranné práce začaly v roce 1997 a stále pokračují.
2010
V tomto roce nebyl Sázavskému klášteru příspěvek PZAD přiznán a práce nepokračovaly.
2009
Snížený příspěvek PZAD v letošním roce neumožnil pracovat na vnějším plášti věže. Konzervace zdiva a omítek proto probíhala rozsahem v menším prostoru podvěžní kaple, kde se ošetření mj. dostalo i křížové klenbě a jeho svorníku s velmi vzácným vyobrazením Krista s trnovou korunou (Veraikon). Osvědčený tým spolupracovníků pracoval ve stejném složení jako v minulých letech, pouze dr. Martincovou ze středočeského NPÚ vystřídala a odborný dohled stavebníka vykonávala Bc. Kateřina Hladíková.
Zpracován byl také projekt (ing. Mlázovský) na opravy a ošetření všech vnitřních částí věže včetně zvonové stolice a šindelové jehlancové střechy.
2008
V roce 2008 konzervační práce pokračovaly na jižním průčelí části věže směrem do nádvoří a na přilehlém jihozápadním pilíři. Jako v letech předešlých se na akci podíleli ve vzorové spolupráci restaurátoři a kameníci pod vedením ing. Justy a odborný památkový dohled v osobách dr. Nejedlého a dr. Martincové a finančně byl zajištěn dotací z Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD) MK ČR.
2007
V tomto roce díky v historii záchrany tohoto monumentu dosud nejvyššímu příspěvku z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR byla ošetřena dosud největší plocha ohroženého kamenného zdiva. Již prověřený tým restaurátora ing. Justy provedl osvědčenými postupy konzervaci na nejvíce degradované severní a západní straně věže. Jako v předchozích letech - ve výborné kvalitě. Těšíme se na rok příští!
2006
Hlavní aktéři náročného projektu na záchranu vzácného torza (koordinátorka – dr. Dagmar Martincová, NPÚ-ÚOPSČ v Praze, odborný metodik – dr. Nejedlý, NPÚ-ÚP, odpovědný restaurátor – ing. Petr Justa, restaurátoři a kameníci – Petr Tamchyne, Petr Glaser) se v roce 2006 věnovali záchraně jižní stěny jižní lodě torza podle osvědčeného postupu prací:
Kámen byl nejprve ručně i chemicky očištěn od řas, lišejníků a také sršňů, kteří si vzácnou památku vyvolili za své sídlo. Poté bylo kamenné zdivo celé stěny injektážemi, infúzemi a nátěry ošetřeno zpevňujícími látkami. Následovaly plastické retuše. Kámen se tak zajistil proti zatékající vodě a podpořil statiku porušených míst. Do tmelů a retuší byla přidávána rozemletá rudá arkóza, kterou restaurátoři získávali z odpadlých částí kamene, ale také ji dováželi z původního nučického lomu. Závěrem kamenné zdivo hydrofobizovali.
Náročná byla také restaurace a konzervace fragmentů historických omítek. Ty byly injektážně zafixovány, ručně očištěny a zpevněny. Na základě průzkumů z roku 2005 byly připraveny repliky historických omítek a tam, kde byla původní omítka zcela odpadlá, byla zajištěna vybranými směsemi.
V říjnu 2006 byla již 6. etapa záchranných prací sázavského gotického torza ukončena a započaly přípravy na další rok, které jsou směrovány k samotné věži monumentu.
2005
V roce 2005 proběhla konzervace a restaurování všech kamenných prvků včetně maskovitých zakončení konzol na severní straně jižní stěny lodě. S nadlidským úsilím byly v hodině dvanácté zachráněny před jistým pádem gotické okenní kružby, jejichž kamenné prvky nespojovala již téměř žádná malta a jednotlivé části k sobě přiléhaly jen dotykem.
1999 – 2004
V letech 1999, 2002, 2003 a 2004 proběhly první čtyři etapy záchranných restaurátorských prací. Každý rok byl restaurován a tak zachráněn jeden mezilodní pilíř a příslušná část arkády.
1997-1998
V letech 1997-1998 proběhly detailní průzkumy a experimentální ověřování navržených technologií na záchranu kamenných prvků torza.
